8. týden aneb polární záře a veselé historky s autem
Projekt 365 dní v Kanadě, 365 fotek. Celý týden tu řádí polární záře, jen naše cestování za jejich pozorováním tak trochu přerušil hned náš pondělní výjezd – respektive návrat z něho (viz hned 1. a 2. fotka), ale i ten rozhodně stál za to 🙂 Jeden místní fotograf bydlí snad nepřetržitě od minulého víkendu někde v kopcích ve stanu a po nocích číhá, až se rozeženou mraky aspoň na minutu. A to co zveřejňuje jsou prostě pecky. A taky teda podle těch jeho fotek vypadá, že nahoře už je sněhu opravdu hooodně.
50/365 Večer Pája objevila informaci, že pravděpodobně budou opět viditelné polární záře i tady u nás – pokud počasí dovolí. Tak jsme po večeři vykoukli před barákem na nebe a nikde ani hvězda. Ale nakonec jsme se hecli a řekli si, proč si nedat večerní výlet. Vyrazili jsme do hor k jezeru Callaghan lake, kam by se mělo dát dojet s vyšším 4×4 autem. A taky že jo, i když posledních 8,5 kilometru do kopce jsme jeli skoro hodinu, druhou půlku už byl sníh. Není nad noční offroad! A co navíc, vyjeli jsme z mlhy a mraků a vykoukly hvězdy! No a u jezera (asi 1200 metrů nad mořem) hrál obzor zelenýma barvama jako divej. JO! Takže naše první polární záře viditelná i okem, jupí!
Naživo divadlo bylo lepší než na fotkách, na fotkách to ty mraky trochu kazí a čím míň bylo mraků, tím záře postupně slábnula. Po pár fotosériích a sušence za odměnu jsme se spokojeně vydali na cestu zpět dolů, domů a do postele. Jenže…pokračování u fotky #51 🙂
51/365 Jojo, úterní fotka je celkem unikátní a to hned z několika důvodů. Vznikla hned v prvních minutách úterního dne, nefotil jsem jí já ale Pája a akce na ní nám trochu přerušila nadšené rozjímání z toho, co jsme před chvílí dopozorovali (viz fotka #50). Ale aspoň jsme vyzkoušeli, v jakém stavu máme rezervu (krom toho, že byla skoro prázdná, tak je fajn), jestli funguje hever a jestli k němu máme všechny potřebné části a klíče. Máme. Jediný trochu mrzutý na celý akci je, že pneumatika je KO, takže musíme na předek koupit nový. Pozitivní natom ale je, že bychom to na zimu museli udělat i kdybychom nepíchli, takže vlastně žádná škoda.
52/365 Něco, co tady je úplně běžná věc, ale vlastně pro nás po příjezdu to bylo dost nezvyklé – všechny koše na veřejných prostranstvích mají bezpečnostní víka, aby si je méďové nemohli otevřít. Ale nevim, jestliže medvěd pochopí ten kulatej obrázek, že tam nemá lézt, tak by asi mohl i pochopit ten návod, jak víko odklopit… Super, že tu jsou jen slušně vychovaní medvědi, co ten zákaz poslechnou. Mimochodem, nechat zbytky jídla na lince v kuchyni a k tomu otevřené okno, asi by to přes noc zašel uklidit chlupáč. Ono možná i kdyby to okno bylo zavřený prej…
53/365 Tenhle týden je tak trochu dešťovej, sice nejsem z cukru, ale teda jsem rád, že teď pracujeme pod střechou a né někde venku. Pozitivní na tý dešťovosti je, že centrum Whistleru je asi 650 m.n.m. a od 900 metrů už by to měl být sníh. A vypadá, že to tak je 🙂 Tohle je ta sjezdovka, co máme za barákem. Podaří se nám nějak dostat k celosezonní permici, aniž bychom si jí za 2000 CAD koupili? Něco visí ve vzduchu, držte palce!
54/365 Jak proboha tohle souvisí s Kanadou?! Vůbec, ale s námi a naším životem tady rozhodně. Někteří to už víte, jiní možná ne, Pája je foodblogerka Paní Čuba. Co to je? Páji web www.receptypanicuby.cz s všemožnými recepty, který aktuálně už překračuje návštěvností 1000 lidí za den. No a její vtipné texty u receptů doplňujeme fotkama. Při bydlení v autě moc nové recepty fotit nešlo, ale teď už zase fotíme jídlo (a následně ho i jíme) o 106.
55/365 Fordík nás baví, aneb kontrolka „Check gage“ znamená nějakej průšvih. Jakože převodovka, olej, motor, cokoli, ale něco špatně a v manuálu píšou co nejdřív zastavit a nechat zkontrolovat v servisu. Do háje! A víte co to taky může znamenat? 😀 Že nám dochází benzín…chudinka ručička ukazující stav nádrže leží úplně na zemi. Ale trvalo mi, než mi to došlo. Jo, zlatý hladový oko, u toho se člověk tolik nelekne, jen si posteskne „chjo, už zas…“. Jak se auto nalemtalo, kontrolka si dala pohov. Ufff.
No, a tak aby toho takhle v sobotu nebylo málo, večer jsem zabouchnul uvnitř klíče. Tak aspoň víme, jak jednoduše auto jde otevřít bez klíčů a taky víme, že to stojí 53 dolarů. To docela jde, takhle v sobotu večer.
56/365 Podzim v Kanadě mě baví! Není listí jako listí,ale tohle modrý mi dnes udělalo radost, když jsem šel z parkoviště. To vědět, odklízel bych tu listí klidně na full time i s přesčasama i o víkendech. Pokud bych našel aspoň 4 modrý listy do hodiny, ani by mě nikdo jinej nemusel platit. Ale vzhledem k tomu, že během následující hodiny jsem ještě našel jen 25 centů, zas tak obvykle tu tohle modrý na stromech asi neroste.
_ _ _ _ _
Hezký den z podzimního BC
Tom & Pája
PS: Pokud se Ti fotky líbí a chtěl/a bys mi udělat radost nebo projekt podpořit, budu moooc vděčný když o tom řekneš nebo napíšeš svým přátelům, které by to mohlo zajímat, příspěvek nasdílíš, lajkneš nebo mi napíšeš komentář. Pokud nechceš nechávat nic náhodě, můžeš se přihlásit k mým foto-emailům a už Ti žádný nový díl zde na webu neuteče a navíc každý týden dostaneš bonusový wallpaper a fotky s povídáním z našeho aktuálního cestování (USA, Kanada, Kuba a Argentina). A ještě třeba něco vyhraješ v soutěži, kterou jsem pro odběratele připravil 😉
Pokud se Vám mé fotky líbí, budu moc vděčný za sdílení pomocí tlačítek níže :o)