25. týden – Nejdražší jablko v mém životě. A ještě k tomu nakouslé!
Projekt 365 dní v Kanadě, 365 fotek. Původně email s předmětem 23. týden přišel komplet bez fotek, protože mi odešel počítač a fotky jsem posílal až dodatečně později. Což ale nic nemění na tom, že zde už jsou fotky tak jak mají být a tak jak patří do 25. týdne, takže:
169/365 – Ať se Ti to líbí nebo ne, dnes jsme objednali nejdražší jablko v mém životě. A ještě k tomu nakousnuté! Takže prohlášení, že Windows už nechci ani vidět začíná nabírat reálných rozměrů.
170/365 – Spolu s kalendářem a pádlem na kajak nám z Čech přiletěla ještě jedna věc. „Skinnersky“ – takové ponožkobotky, česká firma, co začínala na hithit portále (nebo nějakém takovém) a oslovilo nás to, tak jsme si je tam předobjednali taky.
Takže tohle jsou nejspíš první 2 páry v za oceánem 🙂 K čemu? Na vícedenní výlety jsem byl zvyklý nosit Crocsy, po celém dni zavřené nohy v pohorkách je to užasná úleva. Tohle je skladnější a mělo by to být i pohodlnější. Uvidíme 🙂
171/365 – Jablíčko je tady! Je to hezoučký, vychytaný, chytrý a zároveň jednoduchý. A super výkonný (a super drahý). Na některé věci si bude potřeba zvyknout (třeba – jak se natom zatraceně píše zavináč?! 🙂 a podobně), ale myslím, že to půjde. Chcete stejný wallpaper? Čeká ke stažení na konci emailu 🙂
172/365 – Pomalu ale jiste se loučíme s autem. Rozhodli jsme se, že do opravy nepůjdem. Budem se snažit ho prodat na díly a začínáme koukat po jiném. Je to až absurdní, tolik dílů, součástek a věcí na tom autě má samostatně celkem velkou hodnotu, ale v celku když to prodáme za 500 dolarů, budem rádi. Jak se vůbec stane, že hodnota auta takhle strašlivě klesne, že se nevyplatí opravovat, ale radši koupit jiné?
173/365 – Jak se to říká dětem, „červenej panáček znamená stůj, zelenej panáček znamená můžeme jít“. Tak kanadským dětem to vůbec nezávidím, budou v tom mít pěkný guláš (nebo kanadské děti spíš hokej). Na přechodu je buď „červená pacička“ nebo „bílej panáček“. Alespoň že semafoty na silnici fungují stejně…
174/365 – Nápis na každém autobuse místní veřejné dopravy. To kdyby to náhodou někdo nevěděl (pro neangličtináře – The Best Place on Earth znamená „nejlepší místo na Zemi“).
Včera jsem jel autobusem, a řidič troubil, jednou, dvakrát, pak zastavil a nastoupili dva udýchaní kluci. Dobíhali na zastávku a nestíhali. Řidič jim zastavil asi 100 metrů před zastávkou, nabral je a pak pokračoval na zastávku, kde nabral další cestující.
175/365 – Naše kulturní pondělí se blíží, takže nastal čas přesunout se po téměř půl roce zase do velkého města. Vancouver se nezměnil, prostě velké město, spousta lidí, autobusy, auta, skytrain, mrakodrapy a žádnýn sníh. A o 100% levnější potraviny než ve Whistleru, aby tu bylo i něco pozitivního 🙂
_ _ _ _ _
A to je zase vše, pokračování opět za týden.
Pohodový den i týden (i měsíc)
Tom
PS: Pokud se Ti fotky líbí a chtěl/a bys mi udělat radost nebo projekt podpořit, budu moooc vděčný když o tom řekneš nebo napíšeš svým přátelům, které by to mohlo zajímat, příspěvek nasdílíš, lajkneš nebo mi napíšeš komentář. Pokud nechceš nechávat nic náhodě, můžeš se přihlásit k mým foto-emailům a už Ti žádný nový díl zde na webu neuteče a navíc každý týden dostaneš bonusový wallpaper a fotky s povídáním z našeho aktuálního cestování (USA, Kanada, Kuba a Argentina).
Pokud se Vám mé fotky líbí, budu moc vděčný za sdílení pomocí tlačítek níže :o)