24. týden – Výlet (i doslova) na sněžném skůtru a super lyžovačka
Projekt 365 dní v Kanadě, 365 fotek. Původně email s předmětem 23. týden přišel komplet bez fotek, protože mi odešel počítač a fotky jsem posílal až dodatečně později. Což ale nic nemění na tom, že zde už jsou fotky tak jak mají být a tak jak patří do 24. týdne, takže:
162/365 – Přišel nám první balíček z ČR! Teda, spíš asi příletěl a vlastně ani ne tak balíček, jako spíš balík. Poznáte co je uvnitř? Rozložené kajakové pádlo a 2 kalendáře! Mé první 2 kalendáře prodané v Kanadě, jupí! 🙂
(pro zajímavost a pro zvědavce – váha byla tuším kolem 4 kg, poštovné vyšlo na 450kč a clo v Kanadě naštěstí nebylo třeba doplácet. Ale nejdýl balíku trvala cesta přes Kanadu, takže asi někde trochu zkoumali co to je – i když to nerozbalili)
163/365 – Poznáš co to je? Respektive část čeho to je? Až budem mít i druhý, ukážu Ti to. Jaro je tu a je potřeba nepodcenit přípravu!
164/365 – Od Páji jsem dostal k narozkám poukaz na výlet na sněžných skůtrech, což jsem měl tak trochu jako sen tady taky zkusit. A konečně přišel den, kdy mělo být tak nějak hezky a hodilo se to. Takže jsem si vzal v práci volno a jedém!
Jaký to je? Bomba! Zase jsem si vzpomněl, proč mě tak baví (teda bavila) motorka. Oproti motorce je tu ale trochu nezvyk, že přední lyže ve sněhu tak jako pořád trochu plavou. A že se přidává plyn palcem pravý ruky mačkáním takové páčky. Když jsme nechali ostatní před námi poodjet (jeli jsme s organizovaným tripem, jen tak půjčit skůtr si tu nejde, Pája jela se mnou, ale řídit nechtěla zkoušet) a páčce jsem trochu naložil, 70tka tam byla hned, z kopce, do kopce, to skůtru bylo úplně fuk.
K závěru se trošku projevila pracovní deformace z raftování. Na závěr raftingů se občas (celkem často) posádce zážitek umocňuje tím, že je někde převrátíme. V jednom takovém sjezdíku prašanem, když mi lyžiny a s nima i řídítka ustřelily do strany – jsem je pořádně chytnul, abych to srovnal zpět. Jaj, páčka s plynem pod palcem – skůtr zmáčknutou páčku poslechnul a vystřelil dopředu jak raketa, jednu kličku jsme ustáli a při druhé jsme si z něj elegantně odletěli do strany. A motorvej kámoš na nás počkal opodál odpočívající na boku zabořený do sněhu. Hups!
Zážitky musí být, v prašanu je krásně měkko, skůtr jsme dali zpět „na kola“ a jeli dál. Ježíš, s tím by se dalo tááák řádit! (s respektem samozřejmě).
165/365 – Další den volna, tak jsme vyrazili na lyže. Super počasí, lídí málo, fronty žádné. Byli jsme spokojení jako tyhle „Whiskey Jackové“ (tak se skutečně jmenují v „kanadštině“, kreativní, že?), co poletují u vleků, kde jsou bufáče, a tudíž šance nějakého drobečku, upadlé hranolky… Stačí natáhnout hůlku nad hlavu nebo i jen ruku a za chvilku vám na ní sedí. Ten druhý v dálce se chystá za pár vteřin přistát mně na ruce s foťákem.
166/365 – Tenhle prťousek tu ještě neměl ani kousek pozornosti a přitom si jí zaslouží víc než leccos jiného. Protože právě tímhle foťákem vzniká – troufám si říct, že i víc jak půlka všech 365 fotek. Mám ho v kapse pořád, v práci, na lyžích, v autobuse a pomalu i doma 😉
Je to Nikon Coolpix A, s pevným širokoúhlým objektivem (takže nemá zoom). Jeho hlavní tajemství (krom špičkového objektivu) je ve snímači, který má stejně velký jako mají zrcadlovky. Proto i fotky z něj jsou jako z „velkého foťáku“ a ne jako z „malého“. Samozřejmě všechny noční fotky, sportovní, některé krajinky, dost často bonusové wallpapery a podobně vznikají jeho vyspělejším a podstatně těžším kolegou – Nikon D750. Toho představím zase někdy jindy. (například od začátku emailu až po tuhle fotku jsou všechny „z mrňouska“, jak mu říkám já).
167/365 – Nedá se nic dělat, celosezonní permici ve Whistleru už nikdy v živote asi mít nebudem, takže je potřeba si jí pořádně užít! Myslím, že za celý život jsem toho tolik nenalyžoval, jako tady (jinak jsem naprosto propadnul skate běžkám, které tady dost flákáme – protože je ani nemáme..). Podobnou inverzi jako byla dnes přes den bych rád vychytal na příští večerně-noční rolbo-focení s Dwaynem. Kde se to objednává?
168/365 – Tak jo, po týdnu bojů a pokusů o přeinstalaci a nevím co všechno, pomalu začínám věřit tomu, že mého počítačového dědečka už nevyléčím. Už jsem to psal v minulém emailu bez fotek – podle všeho je to chybou aktualizace Windows 10. Takže beze srandy – zálohujte. Až mi přijde SATA adatér, vyndám z noťase disk a uvidíme co s ním půjde ještě udělat. Nechci Windows už ani vidět.
_ _ _ _ _
A to je zase vše, pokračování opět za týden.
Pohodový den i týden
Tom
PS: Pokud se Ti fotky líbí a chtěl/a bys mi udělat radost nebo projekt podpořit, budu moooc vděčný když o tom řekneš nebo napíšeš svým přátelům, které by to mohlo zajímat, příspěvek nasdílíš, lajkneš nebo mi napíšeš komentář. Pokud nechceš nechávat nic náhodě, můžeš se přihlásit k mým foto-emailům a už Ti žádný nový díl zde na webu neuteče a navíc každý týden dostaneš bonusový wallpaper a fotky s povídáním z našeho aktuálního cestování (USA, Kanada, Kuba a Argentina).
Pokud se Vám mé fotky líbí, budu moc vděčný za sdílení pomocí tlačítek níže :o)