20. týden – co dělat v Kanadě po práci, když venku leje?
Původně jsem chtěl do předmětu emailu dát něco s počasím, že by ani psa ven nevyhnal, ale zrovna tenhle týden se to rozhodně nehodí, pochopíš dál u fotek 🙂 Takže co že to teda děláme po večerech?
Aktuálně se dost intenzivně věnujeme Wild Camping TIPs webu, na který už jsem tu v emailech párkrát také odkazoval. Začalo se dařit projekt šířit i do světa, přidali jsme možnost vkládat místa anonymně a bez nutnosti se registrovat a aktivně oslovujeme všemožné cestovatele na Instagramu. V podstatě denně přibývají nová místa od lidí ze zahraničí (zato od českých přispěvatelů je teď nějak klid) a aktuálně dokončujeme vlastní aplikaci pro iOS (Apple), takže offline zápis nových míst na cestách pro iPhonisty bude hračka.
Jak budem mít odladěnou tuhle appku, vrhneme se do další – pro Android telefony (za což tedy z velké části vděčíme nadšenci Michalovi, který nabídl pomocnou ruku s vývojem aplikací. Učit se všemožné technické věci mě sice baví, ale programování mezi to úplně nepatří už od střední, kde se mě to chvíli pokoušeli učit 😉 ).
Pokud se Ti myšlenka Wild Camping projektu líbí a měl/a bys zájem se zapojit také, budu rád za zprávu. Pokud máš místa ze svých cest, sem s nimi! A pokud nemáš, ale pomoc by si stejně chtěl/a, i tak napiš. A teď už k fotkám z dvacátého týdne:
134/365 Zrcadlo, zrcadlo, kdo je na světě nejkrásnější? Značka prudké zatáčky, no dobrá… Každopádně když jsem si zrcadla všiml a začal ho fotit, tak ho to tak nažhavilo, že po druhé fotce ten sníh na něm sjel dolů a bylo po zrcadlení.
135/365 Mám rád srandu, baví mě bavit lidi (jinak bych ani nemohl průvodcovat na raftech), mám rád vtipy o Chucku Norrisovi, mám rád kameňáky i vtipy kterým se moc lidí třeba ani nesměje, a mám rád i černý humor. Ale tohle mi přišlo teda jako trochu moc. Psíček tam byl přivázanej provázkem a pevně věřím, že to byla hračka. No, jiný kraj, jiný mrav, rozhodně originální způsob, jak „zakrýt“ ulomený kus nárazníku – odvedením pozornosti k nebohému pejskovi.
Ale když už jsme u těch vtipů, znáš nějakej krátkej dobrej? Pošli, když se sejde víc povedených, pošlu je v dalším emailu a pobavíme se všichni!
136/365 Psí série pokračuje, tenhle byl opravdový a živý. Nebo se tak alespoň tvářil. A doufám, že živý i zůstal, protože já si teda v batohu do práce nenosím psa, ale svačinu. Kde kdo by mohl říct, že to je tím, že tu psa nemáme. Pravda, ale ani kluci v práci – kteří psy mají, tak je nenosí v batohu, ale nosí si tam obědy a psi pobíhají okolo.
137/365 Dost srandy, zase nějaká ta informace, celkově tu hodně prosazují nekouření. V restauracích se nekouří snad v žádných (nebo alespoň jsme na žádnou ještě nenarazili), na zastávkách se nekouří, na sjezdovkách ani na vlecích se také nekouří a i v některých částech města mají kuřáci jen vyhrazené kabinky – jak jinak než staré vyřazené lanovkové. Líbí se mi to a souhlasím s tím, ať se Ti to líbí nebo ne 🙂
138/365 Cítíte tu energii? Když po celém dni mokrého hnusného šediva těsně před setměním posvítí pár paprsků na kopec za městem. Paráda, už aby zase bylo hezky, s tím sluncem je to hned všechno barevnější, zábavnější a optimističtější.
139/365 V minulém emailu jsem se zmínil o tom, že se tu bude konat „Whistler pride + ski festival“. V sobotu byl na programu závěrečný průvod přes město. Nějak jsme s Pájou čekali, že se sejde víc lidí. Ale při skupinovém focení mě pobavil tady chlapík, joojoo, selfie hýbe světem.
Wikipedie říká: „Výraz „selfie” byl rozšířen hlavně fotografem Jimem Krausem v roce 2005, avšak snímky typu „selfie“ se objevují dlouho před tímto pojmenováním. První fotografický autoportrét vytvořil Robert Cornelius ve Spojených státech amerických v roce 1839.“
140/365 Minulý týden během bobovacího World Cupu jsme nestihli zajít mrknout na start a fotil jsem jen v poslední zatáčce a v cíli. Tuto neděli se jely jen nějaké místní malé závody. Tak jsem se tam zašel podívat.
Zajímala mě hlavně disciplína „skeleton“ (v překladu kostra, proč netuším), kde závodník sviští tím samým korytem téměř tou samou rychlostí, akorát není schovaný v bezpečí bobu a navíc jede hlavou napřed, s bradou 4 cm od ledu. Prožitek té 120-150ti kilometrové rychlosti při tom musí být už opravdu hodně intenzivní. Mimochodem, tahle dráha ve Whistleru je údajně nejrychlejší bobovou dráhou na světě. Víc startovních fotek zase za týden v závěr
_ _ _ _ _
A závěr jak už se stalo tradicí u posledních pár emailů, závěr je s odkazem na další fotky, tentokrát konečně na pár obrázků navíc z toho našeho prvního fatbikování, o kterém jsem psal v emailu z 18. týdne.
Krásný den z Whistleru a za týden „naviděnou“
Tom
PS: Pokud se Ti fotky líbí a chtěl/a bys mi udělat radost nebo projekt podpořit, budu moooc vděčný když o tom řekneš nebo napíšeš svým přátelům, které by to mohlo zajímat, příspěvek nasdílíš, lajkneš nebo mi napíšeš komentář. Pokud nechceš nechávat nic náhodě, můžeš se přihlásit k mým foto-emailům a už Ti žádný nový díl zde na webu neuteče a navíc každý týden dostaneš bonusový wallpaper a fotky s povídáním z našeho aktuálního cestování (USA, Kanada, Kuba a Argentina).
Pokud se Vám mé fotky líbí, budu moc vděčný za sdílení pomocí tlačítek níže :o)